Polly je pes za odměnu. Vyrovnaná, nekomplikovaná, temperamentu ani moc, ani málo, vždy se ráda zavděčí. Její rodokmen kombinuje výstavní a pracovní linie labradora a právě povaha těžko mohla vyjít lépe. Doma nic neničí, mé odchody do zaměstnání nijak neřeší, něco jako "Tak už jdi a neruš, ještě se potřebuji dospat". Vítání je samozřejmě bouřlivé, jak už to u labíků bývá, ale zase ne tak, aby mi samou radostí rozbila brýle a nadělala modřiny. Obvykle honem běží pro nějakou hračku nebo pantofli.
Cizích lidí venku si nevšímá a stejný přístup preferuje i od nich. Kontakt se známými lidmi si vysloveně užívá. Venku nehoní zvěř a už vůbec ne běžce, cyklisty, bruslaře nebo děti. Už jako malé štěně si vše důkladně přohlížela. Prostě si sedla a dívala se. Příště už to bylo " Jo, to znám!" K cizím psům je přátelská nebo neutrální, dobře komunikuje, nevyhledává konflikty. Malé, hystericky štěkající psíky na flexi vodítkách obvykle raději obloukem obejde.
Pracuje klidně, soustředěně a spolehlivě. Aportuje rychle a s chutí, díky vrozenému klidu a pevné nervové soustavě brzy pochopila, že má počkat na povel. Její silné stránky jsou klid při práci, ochota spulupracovat a velmi dobrý marking. Nosí dummy i zvěř a bez potíží mezi nimi "přepíná". Práce se zvěří je samozřejmě nosovější.
Při tréninku potřebuje chápat, co přesně po ní chci, pokud úkolu nerozumí, obvykle raději neudělá nic. Celkově je jemnější v povaze, špatně snáší tlak, v žádném případě není psem, který takzvaně potřebuje tvrdší ruku. Nejlépe pracuje v atmosféře, kdy se jí daří, je chválena a vnímá spokojenost vůdce. Potom je to radost a požitek.